Na 1800 staveb jen dvacet soutěží
Machalická, Jana: Na 1800 staveb jen dvacet soutěží, Lidové noviny, 19. 8. 2009Česká komora architektů (ČKA) tvrdí, že veřejné architektonické soutěže v České republice umírají na úbytě. Komora vyzvala dvacet politických stran, aby problematiku včlenily do svých volebních programů.
PRAHA „Z 1800 veřejných zakázek na pozemní stavby za poslední rok jich bylo jen 20 uzavřeno architektonickou soutěží. Je to propastný nepoměr a v porovnání se zahraničím by ze soutěží mělo vzejít 40 až 60 zakázek ročně,“ říká člen představenstva ČKA Jan Sapák, který soutěže označil za jeden z nejefektivnějších způsobů, jak tyto úkoly zadávat. Většina z těchto zakázek navíc představovala spíše drobné stavby, což je podle ČKA paradox, protože u velkých staveb s miliardovými náklady se tak neděje.
Komora nyní zaslala zástupcům dvaceti politických stran dopis, ve kterém informuje o situaci ve veřejných zakázkách; podobným způsobem se obrací i na krajské hejtmany. Sapák také uvedl, že například soudní nebo univerzitní budovy se u nás po roce 1989 staví prakticky bez soutěží. Připomněl Justiční areál v Praze na Míčankách nebo Justiční palác v Brně, jenž se oproti původním plánům dvakrát prodražil. Komora se snaží ovlivňovat názory investorů, že soutěže stavbu zdržují a prodražují. Podle architektů naopak soutěž znamená víc možností a v zásadě lze říct, že čím delší příprava, tím lepší výsledky. Stačí se podívat do blízkého zahraničí, třeba do Rakouska. A konečně soutěže mohou aspoň částečně zamezit korupci a klientelismu. „Je to nejtransparentnější způsob, protože jeho průběh lze veřejně kontrolovat.“
Komora ovšem připouští, že bez ohledu na výsledek soutěže se často staví podle požadavků investorů. Sdružení architektů však nemá výkonnou moc, a nemůže v takových případech zasahovat, jen apelovat na příslušné orgány. „Jestli má ale někdo nekalé úmysly, nezabráníme tomu,“ dodal Sapák, který konstatoval, že vítězství v soutěži neznamená automatické zadání zakázky. Jako příklad může sloužit stavba ostravské Moravskoslezské vědecké knihovny, známé jako „černá kostka“, jejíž projekt i přes vítězství v soutěži neuspěl. Moravskoslezský kraj se rozhodl, že od původního projektu zcela ustoupí. Knihovnu chce vybudovat levněji, a její podobu by měli navrhnout uchazeči o její výstavbu. Na podporu původního projektu vznikla petice. „To je přesně případ negativního přístupu k výsledkům soutěže,“ uvedl sekretář ČKA Jiří Plos. Sapák zdůraznil že soutěže nevymysleli architekti, ale osoby, které spravovaly věci veřejné, a připomněl, že tradice sahá do 15. století, kdy zakázku na kopuli dómu Santa Maria del Fiore ve Florencii získal v soutěži Filippo Brunelleschi. „Zlatým věkem soutěží bylo 19. století. Všude jsou desítky staveb, které z nich vzešly, od Opery v Sydney až po Centre Pompidou v Paříži. U nás se soutěžím dařilo i za první republiky, díky nim vzniklo Wilsonovo nádraží, Obecní dům i Penzijní ústav.“
Architekti ovšem některé instituce chválí. V České republice se například díky architektonické soutěži postavila Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. Také ministerstvo zahraničí se chová příkladně, zastupitelský úřad ČR v Londýně a nyní ve Tbilisi architekta Bočana je velmi oceňovaný. Jan Sapák dodal, že překvapivě i místní části Prahy se v tomto směru snaží, a připomněl nedávnou soutěž na úpravu Karlova náměstí, která je ale pro změnu předmětem sporů mezi architekty a památkáři.
[zdroj: http://www.lidovky.cz/na-1800-staveb-jen-dvacet-soutezi-dzy-/ln_noviny.asp?c=A090819_000039_ln_noviny_sko&klic=232947&mes=090819_0]
Petiční výbor: Martin Strakoš, Antonín Dvořák, Jaroslav Němec
| vizualizace knihovny © Kuba, Pilař architekti, 2009 | webdesign © Jaroslav Němec, 2009 |