Petice za stavbu nové Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě podle vítězného projektu z veřejné architektonické soutěže z roku 2004


V dnešním světě fejsbůku…

Petr Vaněk: V dnešním světě fejsbůku…, www.earch.cz, 30. 10. 2009
Facebook, MySpace, Orkut, Friendster nebo LinkedIn z těch celosvětových, z domácích pak jmenujme například Lide.cz, Spoluzaci.cz, či Libimseti.cz. To jen pro představu několik webových portálů, jejichž prostřednictvím můžete vstoupit do světa sociálních sítí. Pro koho a k čemu jsou sociální sítě určeny? Mají konkrétní úlohu, mají snad něco splňovat či suplovat, mají něco usnadňovat, nebo nás mají pouze zdržovat od smysluplnějších činností a vlastní práce?

Podobná situace nastala před časem, kdy se do našich počítačů nadobro nastěhovaly programy typu Instant Messenger (IM), jejichž úkolem je umožnit dvěma uživatelům bezprostřední komunikaci, pakliže obě strany jsou k dispozici u svých „strojů“ a jsou tzv. online. To, že se touto cestou dají řešit některé nenadálé pracovní problémy efektivněji než emailem je jisté, na druhou stranu je však také jisté, že některé nepříliš pracovní rozhovory by skrze email patrně vůbec nenastaly. Jinak řečeno programy tohoto typu mohou odvádět od vlastní práce a rozptylovat, ale stejně tak se mohou stát efektivním pomocníkem… Nedlouho po nástupu IM programů (ICQ, Miranda, Jabber, AIM, Windows Live Messenger,…) se objevil program Skype, který je určen jak pro Instant Messaging, tak i telefonování přes internet. Ten si získal řadu uživatelů právě díky internetovému telefonování, které je mezi uživateli programu Skype zdarma. Ne, že by Skype vytlačil z našich kapes mobilní telefony, nicméně právě používání programu Skype může pomoci při snižování režie firmy právě v oblasti komunikačních služeb. Vraťme se ale k sociálním sítím, je například stále silnější Facebook potenciálním nástrojem pro používání v architektonické či projekční praxi? Na první pohled patrně nikoliv, ale dejme mu ještě šanci než ho, a vůbec sociální sítě, zavrhneme…

Sociální sítě a mezi nimi silný Facebook jsou poměrně nový fenomén, který se dostal do povědomí hlavně mezi studenty. Aby ne, vždyť byl také prvotně určen pouze studentům Harvardovy univerzity pro sdílení informací, kde jej v roce 2005 inicioval tehdejší student Mark Zuckerberg, dnes pětadvacetiletý obchodní ředitel stejnojmenné úspěšné společnosti Facebook. Jestliže ke konci roku 2007 měl Facebook 57 milionů aktivních uživatelů, dnes je těch milionů více jak 250! A jisté je, není to konečné číslo.

Principem fungování Facebooku (ostatně i ostatních sociálních sítí) je vytvoření vlastní stránky s informacemi o uživateli, nakolik budou informace detailní je otázkou na každého uživatele, protože možnost zneužití něčích informací někým jiným samozřejmě číhá na internetu všude, sociální sítě nevyjímaje. Vlastní stránka a profil uživatele pak slouží ke komunikaci s ostatními uživateli facebooku - uživatelovými přáteli (dle bezpečnostních nastavení mohu zpřístupnit svoji stránku třeba všem uživatelům na Facebooku), prezentování názorů, fotografií, videí, zajímavých článků, odkazů apod. Řeklo by se ideální hračka pro poflakující se studentíky. K tomu všemu Facebook nabízí svým uživatelům zakládat si tzv. skupiny, do kterých se mohou Vaši přátelé či přátelé jejich přátel přihlásit a stát se tak fanoušky Vaší skupiny věnované tomu, co Vás zrovna napadá či tíží.

 

Z virtuality do reality

To co se děje kdesi na virtuálním Facebooku může vyústit do reality. Facebook se tak osvědčuje jako akcelerátor událostí ve společnosti, i v té architektury se bezprostředně dotýkající. 5. února 2009 se na Staroměstském náměstí v Praze uskutečnila manifestace na podporu knihovny podle návrhu architekta Jana Kaplického. Manifestace nesla název: Postavme se ke knihovně čelem! Akci zorganizovala facebooková skupina Vzdávám hold Mistrovi Kaplickému a chci, aby v Praze stála jeho knihovna, která vznikla krátce po smrti Kaplického. Transformací z internetové platformy vznikla následně i občanská iniciativa Demokracie staví. Podle odhadu organizátorů na manifestaci tehdy dorazilo 3 až 5 tisíc lidí. Na facebooku má v současnosti skupina bezmála 28.000 fanoušků, kteří mohou být prakticky okamžitě informováni o případných dalších aktivitách a mohou se tak mobilizovat a bojovat za společnou věc i v reálném světě.

Knihovna poprvé, knihovna podruhé

Druhým příkladem použití Facebooku je další knihovna, tentokrát Krajská a vědecká knihovna v Ostravě, podle návrhu brněnských architektů Kuby a Pilaře, vzešlá ze soutěže z roku 2004. V druhé polovině června, kdy hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Jaroslav Palas prohlásil, že knihovna v Ostravě nebude patrně realizována nastala mobilizace odpůrců tohoto sdělení, které vyústila v existenci občanské iniciativy Černá kostka, které má též svojí facebookovou podobu pod názvem Občanská iniciativa za Černou kostku v Ostravě.

Podle uvedených příkladů je zjevné, že by mohli Facebook a jeho nástroje využívat architekti k ovlivňování veřejného mínění, diskutování o architektuře, apod. V praxi se začínají objevovat první vlaštovky, které se zatím uplatňují v rovině mobilizační v podobě rozesílání pozvánek na výstavy, přednášky, semináře, workshopy…tedy v rovině celoživotního vzdělávání. Další uplatnění Facebooku možná přijde, možná se nerozvine. Motorem přínosného využití Facebooku může být akademické prostředí, které se postupně s Facebookem seznamuje a studenti i jejich pedagogové s Facebookem již experimentují. Ukáže teprve čas, zda se některé konkrétní využití z akademické půdy vyvine natolik, že se prosadí i v samotné praxi.



[ZDROJ: http://www.earch.cz/clanek/4580-v-dnesnim-svete-fejsbuku.aspx] 

Petiční výbor: Martin Strakoš, Antonín Dvořák, Jaroslav Němec

| vizualizace knihovny © Kuba, Pilař architekti, 2009 | webdesign © Jaroslav Němec, 2009 |