Petice za stavbu nové Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě podle vítězného projektu z veřejné architektonické soutěže z roku 2004


Rozvoji města chybí koncepce

Radová, Markéta: Rozvoji města chybí koncepce, Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko 27. 7. 2009

OSTRAVSKÉ PŘÍCHODY Seriál MF DNES přináší příběhy lidí, kteří se do Ostravy přistěhovali

Ostrava - Regionální zástupkyni České komory architektů, Milenu Vitoulovou, rodačku z Brna, přivedl k rozhodnutí studovat architekturu tatínek, který se oboru věnoval celý život.

Na škole v Brně poznala také svého muže, takže do Ostravy se stěhovali jako manželský pár s řadou profesních i rodinných plánů.

Za rozhodnutím změnit bydliště stála (podobně jako u Václava Filandra) nabídka ostravského Stavoprojektu, který mladou inženýrku s vynikajícími studijními výsledky zaměstnal. Manžel nastoupil v Ústavu hlavního architekta Ostravy a oběma se tak, byť s velkým úsilím, podařilo vyhnout nejméně přitažlivé práci, totiž panelákové výstavbě. Zajímavější práce přišla s projekty zdravotnické a školské výstavby (třeba Vysoká škola báňská, nemocnice na Fifejdách, a pak polikliniky a školy po celém kraji). „Tehdejší ředitel Stavoprojektu nám sliboval, že se brzy budou typizovaně stavět i školy a nemocnice. On to viděl jako pokrok socialistické výstavby, nám z toho běhala hrůza po zádech,“ říká Milena Vitoulová a přemýšlí nahlas o půvabech dnešní Ostravy, jíž věnovala řadu let profesní kariéry.

I proto je třeba pozorně naslouchat, když promlouvá o tom, jak se s městem sžívala, které jeho části ji přitahovaly a které naopak vnímá jako bolestivá místa současné ostravské urbanistiky.

„Ostrava v posledním století několikrát sebevědomě vykročila vstříc novým směrům,“ říká a s profesionálním zájmem si prohlíží kompozici Jiráskova náměstí, „ale nikdy to nakročení nedotáhla k cíli. A dnes mám ze současného stavu města podobný pocit. Chybí koncepce ve smyslu urbanistické regulace a plánu. To znamená, že by se mělo stavět méně živelně a výstavba v jednotlivých oblastech města by se měla alespoň v hrubých rysech regulovat,“ říká architektka.

„To je běžné i u daleko větších měst,“ pokračuje v úvaze, „třeba v Paříži je systém plánů rozpracován po jednotlivých okrscích. Takový plán pak lépe odráží potřeby města, jimž by měli investoři vycházet vstříc a naplňovat je. Ne naopak. Taková koncepce je výsledkem dialogu mnoha stran. Odborníků, představitelů obce i veřejnosti. A zde má Ostrava velké rezervy. Je mi líto, že od projektu nové knihovny, tzv. Černé kostky, který byl bez potíží a naplnil závazné ukazatele, kraj ustupuje a názory odborníků ani veřejnosti neslyší. Zrovna stavba, která by město výrazně obohatila architektonicky i kulturně, se nerealizuje.



Petiční výbor: Martin Strakoš, Antonín Dvořák, Jaroslav Němec

| vizualizace knihovny © Kuba, Pilař architekti, 2009 | webdesign © Jaroslav Němec, 2009 |