Nová vědecká knihovna v koksovně? Možná ano
Martin Pleva: Nová vědecká knihovna v koksovně? Možná ano!, 7. 10. 2011, moravskoslezsky.denik.czOstrava /SERIÁL DENÍKU/ – Stále odkládaný projekt Černé kostky – budovy nové moravskoslezské vědecké knihovny – má vážného konkurenta. Stále častěji se v Ostravě mluví o tom, že by knihovna mohla vzniknout v bývalé koksovně v Dolní oblasti Vítkovic.
Místo Černé kostky koksovna?
Nové umístění vědecké knihovny už léta prochází nejrůznějšími peripetiemi. V roce 2004 proběhla veřejná soutěž o návrh řešení novostavby knihovny, ale na vítězný projekt Černé kostky, která měla stát naproti Domu kultury města Ostravy, nakonec nevyšly finance.
Projekt byl proto přepracován na úspornější variantu, a když už to opět vypadalo na zahájení stavby, zrušila nová vláda v roce 2010 usnesení o přislíbené státní dotaci. Knihovna tak dál musí doslova přežívat v nevyhovujících prostorách objektu ostravské Nové radnice.
„Vím, že už desetiletí trápí Moravskoslezskou vědeckou knihovnu nedostatečný prostor pro její činnost. V době, kdy se nedostává dostatečných finančních prostředků ze strany státu pro jednotlivé kraje, je ale nutné zvažovat priority. Vedení kraje je dnes totiž konfrontováno s tvrdou finanční realitou a zásadním odmítnutím současné vlády podílet se na podpoře výstavby knihovny,“ přiznává náměstek hejtmana Svatomír Recman.
Vedení kraje se tak podle Recmana v současné situaci rozhodlo řešit zásadnější problémy, které trápí tento region, jako je oblast zdravotnictví, dopravy nebo sociální záležitosti. „Jsme ale přesvědčeni, že státní rozpočet by měl novostavbu naší vědecké knihovny podpořit, když i v jiných krajských městech, kupříkladu v Brně, Praze, Hradci Králové nebo v Liberci, se knihovny postavily za výrazné spoluúčasti státu,“ dodává Recman.
Mezi možná řešení do budoucna podle něj patří využití dalších návrhů z původní architektonické soutěže a oslovení dalších oceněných uchazečů. Východiskem ale může být také umístění stavby do areálu Dolní oblasti Vítkovic, Koksovny či národní kulturní památky Dolu Hlubina, která je ve vlastnictví kraje.
Koksovací komory jako obří hřbety knih
Podle Jana Světlíka, šéfa strojírenských Vítkovic, by právě umístění do Dolní oblasti Vítkovic knihovně slušelo. Vždyť při založení bylo knihovně určeno speciální zaměření na obory hornictví a hutnictví. „Umístění knihovny do koksovny, která tvoří předěl mezi dolem Hlubina a hutním komplexem Dolní oblasti Vítkovic, by tak bylo více než symbolické,“ míní Světlík.
Ostrava by tak podle něj ukázala, že svůj rozvoj staví na své industriální historii a tradicích, ale je zároveň moderním a současným městem, mezi jehož priority patří rozvoj a podpora vzdělanosti.
„Do místa s bohatou průmyslovou historií, kde se v minulosti vyzvánělo těžkou prací, by se soustřeďovaly poklady vědění. Uhlí ve schránkách by nahradila cenná literární díla, čímž by se do historické oblasti tolik typické pro náš region opět navrátil plnohodnotný, autentický a přitom zcela nový život,“ nastiňuje dále vizi Světlík.
Knihovna v koksovně by navíc zapadla do nového centra vzdělávání a zábavy, které právě teď vzniká v Dolní oblasti Vítkovic a do budoucna se chystá i na Hlubinu. V symbióze by zde existovala s naučnou stezkou ve Vysoké peci č. 1, s interaktivním muzeem v VI. energetické ústředně, s multifunkční aulou v Plynojemu a v budoucnosti také s velkým Světem techniky.
„Duch tohoto zvláštního předělového místa přitom musí zůstat zachován. Jen s tím, že linie, která dva světy uhlí a železa z hlediska pohybu lidí dříve fyzicky rozdělovala, se musí do budoucna přeměnit v linii prostupnou, spojovací,“ říká o koksovně architekt Josef Pleskot, který zpracoval studii na její proměnu ve vědeckou knihovnu.
Ostrava – Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě byla založena v roce 1951. Od té doby funguje v objektu ostravské Nové radnice na Prokešově náměstí jako univerzální vědecká knihovna, která veřejnosti zpřístupňuje díla všech vědních oborů českého i zahraničního původu, kterých má v současnosti přes milión.
Velký důraz přitom knihovna klade na regionální funkce a na shromažďování, uchovávání a zpřístupňování regionálních dokumentů. Knihovna prošla velkými změnami zejména v devadesátých letech, kdy došlo k automatizaci a modernizaci téměř všech provozů.
„V roce 1999 byla otevřena multimediální studovna pro práci s elektronickými zdroji, o rok později byly adaptovány prostory výukového centra s počítačovou učebnou. Knihovna půjčuje přibližně půl milionu publikací ročně, běžně řeší projekty, jejichž výsledkem je přístup k cenným zahraničním elektronickým dokumentům. Uživatelé tak mohou vyhledávat v řadě světových a domácích plnotextových databází,“ přibližuje Lea Prchalová, ředitelka knihovny.
V roce 2001 se Moravskoslezská vědecká knihovna stala partnerskou knihovnou Goethe-Institutu Praha, od kterého dostává kvalitní německé publikace. Účelová dotace kraje poskytována každoročně od roku 2007 pak přispěla k budování speciálního fondu pro zrakově a sluchově postižené. Velmi důležitou aktivitou posledních let se pro knihovnu stalo budování Digitální knihovny Moravskoslezského kraje, do níž jsou ukládány digitalizované publikace nejen z vlastního fondu, ale i z Archivu města Ostravy, Muzea Novojičínska, Muzea Těšínska, Ostravského muzea, Slezského zemského muzea v Opavě a dalších.
V současné době připravuje knihovna pro své čtenáře také řadu zajímavých akcí. „Kupříkladu od 3. října proběhne celostátní Týden knihoven, v němž knihovna nabídne prezentaci Toulky Ostravou. Díky podpoře Nadace OKD bude dále zahájeno půjčování čteček s elektronickými knihami, jsou připraveny exkurze a prezentace pro středoškolskou mládež,“ popisuje Prchalová.
Služby knihovny by se mohly i nadále rozšiřovat, nestačí ale prostory. Knihovna totiž dodnes existuje v prostorách přízemí a suterénu pravého a levého křídla budovy Nové radnice, které ale byly původně zamýšleny jen jako provizorní zázemí nanejvýš na deset let.
Petiční výbor: Martin Strakoš, Antonín Dvořák, Jaroslav Němec
| vizualizace knihovny © Kuba, Pilař architekti, 2009 | webdesign © Jaroslav Němec, 2009 |