Černá kostka snad bude. Na oslavy je ovšem brzo
Dimitrios Vlasakudis: Černá kostka snad bude. Na oslavy je ovšem brzo, OstravaBlog.cz, 24. 2. 2010Boj za Černou kostku ukázal, že má smysl se ozvat
Černá kostka, nová budova pro vědeckou knihovnu, má těžký život. Když to po letech odkladů už vypadalo, že se kraj do stavby pustí, nové zastupitelstvo projekt stoplo s tím, že je nákladný. Podle informací z minulého týdne Černá kostka přeci jen bude. Otázka je, za jakou cenu, v jaké podobě a jestli z kostky nezbude něco úplně jiného.
V roce 2004 vyhráli renomovaní brněnští architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař architektonickou soutěž na novou budovu Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Ta padesát let sídlí v provizorních prostorách Nové radnice, kde knihovně chybí takřka vše od prostoru pro ukládání knih až po toalety.
Obrat o 180 stupňů
Krajskému vedení v čele s ODS trvalo čtyři roky, než sehnalo peníze, natož aby se začalo stavět. Nové krajské zastupitelstvo s převahou ČSSD a KSČM loni projekt po vyhraných volbách (2008) stoplo kvůli finanční náročnosti (1,5 miliardy i s parkovacím objektem). Na obranu „Černé kostky“ po pár měsících vznikla občanská iniciativa (web) a tím začal příběh, který zatím v Ostravě nemá obdoby.
Díky relativně rozsáhlé petici (4000 podpisů v převážně nekulturní Ostravě a s rektorem Ostravské univerzity nebo primátorem, kteří Černé kostce nepřáli, to není málo), několika besedám, akcím a především soustavnému a trpělivému vysvětlování nepravd a nepřesných údajů se minulý týden zadařilo. Ti samí lidé na kraji, kteří kostku odpískali, obrátili o 180 stupňů a prohlásili, že se stavět bude.
Můžeme spekulovat, do jak velké míry to byla zásluha předvolebního guláše (blíží se volby do parlamentu a zastupitelstva), do jaké míry jiných souvislostí (snad snaha získat prostředky z EU na jiné účely?) a do jaké míry to byl tlak Ostravanů, kteří si Černou kostku prostě vydupali. Vliv mohl i mít i ten prostý fakt, že kraj nesehnal jiné prostory, kam by knihovnu přestěhoval.
Jisté je jedno: občanské aktivity kromě upozornění na problém obvykle k ničemu nevedou. Politikové a úředníci si totiž dělají, co chtějí, a je dávno rozhodnuto. Teď se zadařilo. Je to mimořádně dobrý signál pro celou Ostravu, který ukazuje, že má smysl se ozvat a bojovat za dobrou věc. Nemluvě o příznivé zprávě, že se Černé kostky chytli studenti minimálně Ostravské univerzity a vzali ji za svou. Třeba to s tou nekulturností nebude až tak špatné.
Bez vody, plošiny a s katedrou jazyků
Projekt v nové, osekané podobě s sebou nese řadu otázek. Jak řekl historik architektury Martin Strakoš, jeden z iniciátorů občanské iniciativy za Černou kostku, pro MF Dnes: „Od záměru k realizaci je daleko“. Kraj už teď hlásí, že projekt kvůli redukci nákladů oseká. Část budovy má obsadit katedra jazyků Vysoké školy báňské, která bude platit nájem, a tím knihovna ušetří na provozních nákladech. Pryč půjde vyhlídková plošina a vodní plocha, v níž se měla budova zrcadlit, šetřit se bude i na materiálech.
Co tedy zůstane z původního projektu Černé kostky, nikdo neví. Také termín výstavby (2011–2013) rozhodně není stoprocentně jistý. A bůhví, jak to nakonec bude s rozpočtem. Kraj nahlásil, že se ušetří 400 milionů, reálná úspora bude ale 100 milionů. Kraj totiž nepostaví parkování za 300 milionů, jak stálo v původních plánech. Opřít se ani nedá o vyjádření samotného hejtmana Jaroslava Palase, který znalost projektu Černé kostky „prokázal“ mimo jiné prohlášením, že patro o rozloze 1200 metrů čtverečních pro tři pracovnice je luxus. Ve skutečnosti jde o patro s veřejnou výpůjčkou knih, v němž tři pracovnice zajišťují provoz a prostor zaplňují čtenáři.
Podobná vyjádření krajských radních včetně plánovaných úspor ukazují, že na oslavy je ještě brzy. S kostkou to totiž může dopadnout všelijak. Pozitivní a dobrou zprávou pro Ostravu však zůstává, že v podobných případech má smysl se ozvat.
Petiční výbor: Martin Strakoš, Antonín Dvořák, Jaroslav Němec
| vizualizace knihovny © Kuba, Pilař architekti, 2009 | webdesign © Jaroslav Němec, 2009 |