výzva petice seznam signatářů o nové budově

o soutěži v r. 2004 reakce a články dokumenty a zprávy tiskové zprávy

ohlasy v médiích: o petici a knihovně (po 11. 6. 2009) ohlasy v médiích: o knihovně (před 11. 6. 2009)

Stavba kostky má začít za rok

Lesková Ivana: Stavba kostky má začít za rok, MF DNes, 18. 2. 2010

Hejtman: Stavba zlevní o 400 milionů. Architekt Kuba: Samotná knihovna zlevní asi o 100 milionů

Ostrava - Kontroverzní Černá kostka, o které hejtman našeho kraje Jaroslav Palas (ČSSD) nechtěl před rokem ani slyšet, včera dostala v krajském zastupitelstvu zelenou.
Stavba nové budovy, na kterou Moravskoslezská vědecká knihovna čeká už dlouho, má začít příští rok a skončit v červnu 2013.
Skutečně se jí dočkáme? Člen petičního výboru Občanské iniciativy za Černou kostku v Ostravě Martin Strakoš si to přeje víc než jiní, přesto má pochybnosti. „Jsem rád, že to tak dopadlo. Teď není důvod k dalším protestům. Ale vyhráno taky ještě není. Budeme další vývoj situace pozorně sledovat...,“ říká.
Hejtman Palas ujišťuje, že knihovna bude. Podle něj bránila stavbě prosklené budovy ve tvaru černé kostky přemrštěná cena, a tato překážka padla. Knihovna nebude stát 1,5miliardy korun, ale „jen“ 1,1miliardy včetně vybavení.
„Museli jsme si s architekty vyjasnit pozice. Oni jsou autory vítězného návrhu, ale kraj investorem, který bude muset zaplatit stavbu knihovny i její budoucí provoz. Dohodli jsme se na změnách, které projekt zlevní asi o 400 milionů. Stavbě by tak nemělo nic bránit,“ řekl včera hejtman Palas poté, co zastupitelé kraje souhlasili s Černou kostkou i se změnou způsobu jejího financování. Zatímco předchozí vedení kraje počítalo s 600 miliony korun z Evropských fondů, současné vedení chce tyto peníze investovat do zdravotnictví a školství a rozdíl dokrýt z vlastních zdrojů.

Přesune stát dotace pro kraj? Kraj měl také získat pro knihovnu 490 milionů korun ze státního rozpočtu. Vyčerpat by je však musel nejpozději do konce letošního roku, což rozhodně nestihne.
„Jsme dohodnuti s ministrem kultury, že na základě naší žádosti navrhne vládě přesun peněz na knihovnu do příštích tří let,“ říká Palas.
Změny podle něj byly nutné, protože původní projekt byl zbytečně megalomanský. „Autoři například počítali s patrem o rozloze 1 200 metrů čtverečních jen pro tři pracovnice. Takový luxus nechceme. Stavba patra by stála kolem 100 milionů korun a roční provoz knihovny v původním pojetí asi 80 milionů. My pronajmeme dvě patra jazykové katedře VŠB-Technické univerzity. Knihovna tak bude víc využitá a kraji se sníží provozní náklady asi o třicet milionů korun ročně,“ vysvětlil.
Jeden z dvojice autorů Černé kostky, architekt Ladislav Kuba potvrdil, že s krajem jednali o úpravách projektu. „Předpokládám, že na nich začneme pracovat v březnu a potrvají asi půl roku. Nějaký čas pak ještě zabere vyřízení změn ve stavebním povolení,“ uvedl Kuba.
Podotkl ale, že v projektu není žádné patro s luxusními kancelářemi. „Zřejmě jde o informační šum. V plánu bylo patro pro veřejnou výpůjčku knih. Pracovali by tam sice jen tři knihovníci, ale zbytek prostor by zaplnili čtenáři,“ řekl a dodal, že cenový rozdíl stavby samotné knihovny nebude 400, ale jen 100 milionů. Kraj totiž ušetří asi 300 milionů korun tím, že nebude stavět parkovací dům. Ten by měl zaplatit soukromý investor.

[vloženo: 18. 2. 2010] [zpět]