výzva petice seznam signatářů o nové budově

o soutěži v r. 2004 reakce a články dokumenty a zprávy tiskové zprávy

ohlasy v médiích: o petici a knihovně (po 11. 6. 2009) ohlasy v médiích: o knihovně (před 11. 6. 2009)

Dokumenty a zprávy:

7. zasedání Monitorovacího výboru ROP

Zápis ze 7. zasedání Monitorovacího výboru ROP – 9. 6. 2009.
Celý zápis je zde: http://www.rr-moravskoslezsko.cz/file/1844/

Str. 14–20:

[..]

Po předání slova předsedou zasedání MV ROP, dále pokračoval procedurálním dotazem pan Mgr. Týle. (Navazuje na zmínku pana Kuchtíka, ohledně změn v politické reprezentaci.) Dotaz se týkal, zda-li MV ROP dnes schvaluje změny bez toho, že by se hlasovalo o jednotlivých změnách, nerozumí tomu, když se schválí tato změna, k čemu je věta: „Moravskoslezský kraj, usnesením Rady Moravskoslezského kraje č. 7/15 se rozhodl hledat finančně úspornější varianty realizace a provozu Moravskoslezské vědecké knihovny. Tímto usnesením také Rada Moravskoslezského kraje doporučila zastupitelstvu Moravskoslezského kraje, aby jako žadatel o dotaci z ROP MS pro velký projekt č. CCI 2008CZ161PR007 .Novostavba Moravskoslezské vědecké knihovny' ukončilo přípravu a realizaci tohoto projektu". To znamená ještě projednání v zastupitelstvu a výstup ze zastupitelstva takový, kterým by zastupitelstvo rozhodlo o ukončeni příprav a realizace projektu. Výstup doposud není a dnes se již předkládá MV ROP návrh usnesení, kterým schválí změnu, kterou se fakticky udělá krok na zrušení tohoto projektu.

Ing. Palaš reagoval na dvě předešlá vystoupení, proč došlo k přehodnocení priority v jednotlivých osách a proč se přesouvají finanční prostředky. Co se týká velkého projektu, výstavby Moravskoslezské vědecké knihovny, zhodnotilo vedení Moravskoslezského kraje, že je megalomanský a nehospodárný. Kubík obestavěného prostoru vychází výrazně dráž, než jsou knihovny, které byly doposud na území České republiky postaveny. Není pravdou, že by vědecká knihovna přestala být prioritou vedeni MSK, nadále jí zůstává, ale usiluje se o to, aby se projekt zreálnil, dostal se do původního rámce. Ten byl stanoven 8.6.2009 s ministrem kultury na 850 mil. Kč, kdy 490 mil. Kč poskytne Ministerstvo kultury a 360 mil. Kč bude záležitostí MSK. To bude znamenat přeprojektovánl celé akce, se zahájením výstavby v roce 2012.

Vedení MSK chce celý projekt pouze zreálnit a momentálně využívá celé akce k tomu, aby se přesunuly prostředky v rámci příslušné osy. Bylo by vhodné využít finanční prostředky pro školství a zdravotnictví společně s dalšími prostředky z brownfields, a to z důvodu ulehčení života ve velmi ekologicky zatíženém prostředí. Nikdo nezpochybní to, že ostravsko je z tohoto pohledu nejzatíženějším místem

republiky. Tento trend se neobrátí rychle. Musíme mít velmi kvalitní zdravotnické služby, a proto chceme investovat do zdravotnických zařízení v našem kraji, neboť občané jsou vystaveni nesmírné zátěži z pohledu prašnosti. „Nyní jsem ve schizofrenní pozici, kdy ještě dnes budu vítat nového generálního ředitele Arcelor Mittal Ostrava a.s. a jsem nesmírně rád, že tato firma drží výrobu a zaměstnává cca 7 tis. lidí, ale z druhé strany je to jeden z největších znečišťovatelů životního prostředí." Poznamenal, že je na Arcelor Mittal Ostrava a.s. vyvíjen tlak, aby investovali do nových technologií. Je potřeba posuzovat celou situaci komplexněji. Vedení MSK tedy navrhuje MV ROP, aby schválil přesunutí finančních prostředků.

Předseda uvedl, že je rád za poměrně kladnou odezvu přesunutí v rámci PO 1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury, podpory výstavby, modernizace a rekonstrukce komunikací II. a III. třídy. A to samozřejmě s cílem, aby byla rozpohybována kola ekonomiky a přitlumily se dopady krize v tomto kraji.

Pan Mgr. Týle se dotázal, zda-li je tedy procedurálně možné, odsouhlasit něco předtím, než je to schváleno v zastupitelstvu kraje, kterému to Rada doporučuje ke schválení, zda může vůbec MV ROP udělat takový nevratný krok, že schválí přesun alokace dřív než zná rozhodnutí zásadního orgánu, kterým zastupitelstvo kraje je. Dále považoval za nelogické udávat projekt Moravskoslezské vědecké knihovny za megalomanský. Dle toho, jak byl projekt a financování nastaveno, MSK neměl financovat 360 mil. Kč, protože výrazný podíl měla mít Evropská unie, Ministerstvo kultury a menší část než je 360 mil. Kč, měl financovat MSK.

Ing. Palaš zmínil, že když se před pěti lety začal projekt koncipovat, tak začínal někde na 600 mil. Kč, a v průběhu let se vyšplhal na 1,5 mld. Kč. Co se týče procedury, Rada kraje rozhodla o ukončení tohoto velkého projektu a předloží další proceduru ke schválení zastupitelstvu kraje, dne 17.6. 2009, nevidí tedy překážku, proč by MV ROP nemohl rozhodnout.

Ing. Stanjura se dále vyjádřil k debatě o proceduře schvalování MV ROP jako k ne zbytečné. Komentoval, že pokud dnes MV ROP alokaci převede, tak Zastupitelstvo kraje již nemá o čem rozhodovat, protože na výstavbu knihovny z evropských zdrojů bude 0,- Kč.

„Říkal jsem, že pro toto nebudu hlasovat a zkusím dát několik čísel, protože ne všichni, jak tady spolu sedíme, jsme byli u přípravy toho projektu a já jsem měl tu příležitost již od začátku projektu. Velmi často říkáme, že věda a výzkum je naše priorita a já tvrdím ze zkušenosti, že jak z komunální tak z regionální politiky, že prioritu já nehledám ve vystoupeních, volebních programech, ale v rozpočtech. Tam kde je výdajová stránka rozpočtu, tam jsou priority." Dále hovořil o situaci, že pokud v roce 2012 dá Ministerstvo kultury 490 mil. Kč považuje to, po zkušenostech z politického života v České republice, za úsměvné. I to, že to říká ministr, který je ve své funkci měsíc a končí za čtyři měsíce a říká, co bude v rozpočtu v roce 2012, když se teprve začíná chystat rozpočet na rok 2010.
Ing. Stanjura byl členem odborné poroty, která vybírala vítězný návrh. Připomněl, že když MSK přišel s myšlenkou výstavby Moravskoslezské vědecké knihovny na žádost profesní organizace české komory architektů, byla zorganizována regulérní architektonická soutěž. V této soutěži je obtížné vůbec prosadit omezeni nákladů. Souhlasi, že pan předseda MV ROP má pravdu, omezení v soutěži bylo a návrh byl oceněn částkou 600 mil. Kč. Na základě zákona o zadávání veřejných zakázek, byl vítěz pověřen zpracováním projektové dokumentace, která stála zhruba 40 mil. Kč, tudíž do dneška jsou náklady cca 60 mil. Kč. Je pravda, že náklady vyšplhají k cca 1 200 mil. Kč. Myslí si však, že není zcela korektní k tomuto připočítávat náklady na podzemní garáže, které se samotnou knihovnou nesouvisejí a nebyly ani součástí toho velkého projektu. Je potřeba říci, že v objektu je za 250 mil. Kč komerční parkovací objekt, který by byl situován pod knihovnou a zhruba 1 250 mil. Kč je odhad, který zpracoval pro MSK vítěz architektonické soutěže. Celá připrava trvala téměř pět let a nemyslí si, že pokud zastupitelstvo rozhodne o přesunu alokace a projekt zruší, tak je zcela nereálné mít v roce 2012 připraven nový projekt a z vlastních zdrojů dá MSK více, než mohl dát, i když částka na celkový projekt bude možná nižší. Bylo 600 mil. Kč na velký projekt schváleno v Bruselu, 490 mil. Kč ze SR a zhruba 160 mil. Kč měl být příspěvek MSK.

Ještě poznamenal, že na projektu je pět let práce několika lidí, 10 mil. Kč z veřejných zdrojů a že pro zřízení projektu tehdy hlasovalo celé zastupitelstvo MSK, bez ohledu na to, zda-li se jednalo o koalici či opozici a nyní, bude-lí se jednat o vyřazení projektu, tomu tak rozhodně nebude. A pronesl žádost o hlasování k jednotlivým změnám.

Ing. Adamiš reagoval k číslům, která uvedl Ing. Stanjura a zmínil, že prvotně chtěl po ŘO, aby uvedl přesné částky a jaký bude konečný dopad na jednotlivé rozpočty a aby to bylo všem členům MV ROP zřejmé, ale tak jak to přednesl Ing. Stanjura, se to zdá být srozumitelné. Podotkl ještě, že i díky inflaci mohou být náklady za realizaci v roce 2012 úplně jiné.

Předseda předal slovo Jackovi Engwegenovi, který uvedl, že by nerad zabíhal do nějaké politické diskuze, není to jeho rolí a bude se snažit být objektivní z postoje zástupce Evropské komise. Za EK projevil lítost, že by projekt nebyl realizován. Podotkl, že město Ostrava by si zasloužilo projekt, který by byl na úrovni vlajkové lodi, ale nyní je tady argumentace pana předsedy, že projekt je poměrně dosti drahý. Dále uvedl, že projekt je formálně schválen rozhodnutím Komise, ale pochopitelně spadá do rámce programu. Kdyby snad padlo rozhodnutí, že projekt se nebude financovat, mělo by to být zaznamenáno v zápise tohoto výboru, protože EK se nerozhodne k anulování rozhodnutí, které již padlo. A také, že žádné z nákladů, které se vztahovaly k tomuto projektu a náklady, které byly vynaloženy pro přípravu projektu by se nemohly financovat v rámci programu.

Druhou nejasnou otázkou, pokud nebyl výrazný pokrok v realizaci programu, je opravdu naléhavá potřeba transferovat peníze v rámci tohoto programu. Neříkám, že by bylo nezbytně nutné rozhodnout o tom již dnes, ale je tady technický aspekt, přejít k přesunu v rámci programu na mnohem obecnější rovině. Jack Engwegen také uvedl, že není zrovna nadšen tímto řešením. ERDF a Kohezní fond jsou rozvojové fondy, které mají sloužit k potřebě hospodářského rozvoje. EK se vyjádřila jasně, že SF by měly přispět k řešeni současné ekonomické krize v Evropě. Diskutovali jsme to i s českými úřady, a ty se jasně vyjádřily, že budou pokračovat v dlouhodobých cílích SF. Obzvláště při ohledu na Lisabonskou strategii. Nyní se jedná o změnách a zdroje, které byly zamýšleny pro ekonomické činnosti, se nyní chtějí přenést do typu služeb více sociálního charakteru. A toto není plně v souladu s postojem EK. Je plně akceptovatelné, že v určitých částech Evropy í v Moravskoslezském kraji je vysoká potřeba více investovat do sociální struktury, do vzdělání a do zdravotnictví. EK tento fakt akceptuje, neboť sociální aspekt je důležitý pro každý region, ale otázkou je, zda-li by to měla Evropa vše financovat, obzvláště, když bereme v úvahu, že zdroje z Evropy jsou omezené. Připustil, že podobné diskuze jsou i v jiných krajích. Každopádně, jestliže chce kraj něco takového provést, není to považováno

za malou změnu. Bude to vyžadovat změnu v regionálním rozhodnutí a celý tento návrh se musí předložit MMR a potom zde musí dojít k diskuzím a dohodě se službami Komise. J. Engwegen uvedl, že si mysli, že není v této době bezprostředně silná potřeba dělat tyto změny, protože v rozpočtu je ještě financí dostatek.

Doc. Lebiedzik následně požádal o slovo a k podnětu pana starosty Týleho, ke správnému procedurálnímu postupu uvedl, že pokud by bylo usnesení ohledně navrhovaných změn schváleno, bylo by v modifikované podobě, a to že by bylo platné za předpokladu, že s vyřazením projektu bude souhlasit zastupitelstvo kraje. Zařazeni do programu MV ROP bylo v co možná nejkratší době, poté co rozhodla v této záležitosti Rada kraje, a to s ohledem na průběh a zrychlení čerpání finančních prostředků z EU a dostáli tak i požadavkům EK. Doc. Lebiedzik dále uvedl, že co se týče zmiňované Lisabonské strategie a požadavku na zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky nejenom zemí, ale i jednotlivých regionů a samozřejmé i s tím, co tady zaznělo, že je prioritní snahou za SF podporovat regionální rozvoj a snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony, si myslí, že navrhovaná opatření jsou s tímto plně v souladu. Podotkl, že nechce zpochybňovat význam Moravskoslezské vědecké knihovny, ale z hlediska efektivnosti a vynaložených finančních prostředků uvádí, že nynější budova knihovny slouží svému účelu. A doplňuje, že přidaná hodnota investic do zdravotnictví by byla daleko výraznější. Své tvrzení podložil komentářem k nízké míře ekonomické aktivity, jež je způsobena nízkou aktivitou podnikatelského sektoru, ale když se podíváme hlouběji, je značným problémem vzdělanost a s tím spjata i strukturální nezaměstnanost. Také okomentoval stav ovzduší, kvalitu života a nemocnost. Navržené změny ohledně realokace shrnul jako správné.

Předseda předal slovo zástupci MMR, Ing. Haně Huškové, která se vrátila k procesnímu hledisku celé věci. Uvedla, že NOK se vyjadřuje a také dává základní stanoviska ŘO, jak má postupovat v případě, že nějaké změny zamýšlí. Zmínila čtyři zásadní podmínky, na které lze jakoukoli zásadní změnu v programu navázat (viz prezentace Ing. Sventka, příloha číslo 9 ).

Dle zaslaných připomínek NOK zejména posílení alokace do zdravotnictví, kde se předseda zmínil, že peníze půjdou do vybavení nemocnic, ale tam se jedná i o následné doplnění aktivity ohledně rekonstrukce nemocnice, což je změna, která není navázána na žádnou ze čtyř podmínek. Uvedla, že změna není procesně ničím podložena. Dále uvedla, že pokud byly nějakým způsobem změněny priority kraje a chce ty změny MSK podložit tímto argumentem, potom nestačí odsouhlasení změny priority kraje, má se to promítnout i do strategických plánů rozvoje kraje. OP vychází ze strategických programových dokumentů kraje, nelze změnit program na základě jednoho rozhodnutí a přitom mít v programových dokumentech priority stejné. Což si osobně ing. Hušková myslí, že je problém s knihovnou, která v prioritách dokumentů zůstane. Předseda sám potvrdil, že ke změnám priorit kraje nedošlo, projekt je připraven, tudíž se nabízí otázka, který z argumentů použít k provedení této procesní změny.        
                                                                               .
Ing. Sventek okomentoval, že v důvodové zprávě po dohodě s vedením byly změny předkládány jako změny regionálních priorit, protože takto byly i projednány v reprezentaci MSK.
Ing. Hušková opět poznamenává, že v diskuzi zaznělo, že priority kraje se nezměnily a žádá objasnění.

Doc. Lebiedzik uvádí, že krajské priority zůstávají stejné, tzn. i v oblasti zdravotnictví. „Určitě se shodneme, že nikdo, ani v předcházejícím programu rozvoje toto nezpochybňoval. Svědčí o tom i to, že v rámci PO 2 je položka, která je věnována oblasti zdravotnictví, vybavení přístrojů atd. Považuje za logické, a to i bez jakékoli změny priorit, jestliže se najde nějaký jiný zdroj financování Moravskoslezské vědecké knihovny, která v prioritách nadále zůstává, tyto uvolněné finanční prostředky EU využít a přerozdělit efektivně a se socioekonomickým přínosem do oblastí, jako je zdravotnictví, školství." Dále uvedl, že je samozřejmé, že při zlepšení vybavení nemocníc přístroji je třeba ve většině případů přistoupit i ke stavebním úpravám.

Ing. Stanjura reagoval, že na straně čtyři důvodové zprávy je popis změny v Operačním programu. Přistupuje k tomuto z procesní stránky, ne jestli knihovna je nebo není priorita kraje. Uvádí, a bylo tak i řečeno, že ke změně priorit kraje nedochází. Když vezmeme v úvahu možnosti, ve kterých lze změnu v OP provést musí vyloučit jeden ze čtyř případů, který pojednává o změně priorit. Další případ pojednává o odhalení ŘO o významném odklonu od původně stanovených cílů, k čemuž nedošlo. Dle třetího případu, by se muselo jednat o obtíže při provádění OP. Toto také nenastává. Tudíž zůstává jediné, že ke změně v OP dochází z důsledku významných socioekonomických změn. Nabízí se tedy otázka, na základě čeho dospěl předkladatel ke zjištění, že došlo k významným socioekonomickým změnám v našem kraji. Nyní jde o to, aby rozhodnutí, které padne bylo obhájitelné před EK. Dále shrnuje, že v ústním vystoupení náměstka Lebiedzika padlo, že ke změně priorit nedošlo. Zároveň to však popírá důvodovou zprávu, která pojednává o změně priorit.

[..]

[zdroj: http://www.rr-moravskoslezsko.cz/file/1844/]

[vloženo: 9. 6. 2009] [zpět]