Reakce na petici a články tématu:

ANALÝZA GOVERNANCE KULTURNÍ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE: PŘÍPADOVÁ STUDIE MORAVSKOSLEZSKÉ VĚDECKÉ KNIHOVNY

Blanka Marková: ANALÝZA GOVERNANCE KULTURNÍ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE: PŘÍPADOVÁ STUDIE MORAVSKOSLEZSKÉ VĚDECKÉ KNIHOVNY (zdroj: http://prf.osu.cz/dokumenty/svk_prf_ou-2011_veda_ma_budoucnost.pdf)

ANALÝZA GOVERNANCE KULTURNÍ POLITIKY
MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE: PŘÍPADOVÁ STUDIE
MORAVSKOSLEZSKÉ VĚDECKÉ KNIHOVNY
Mgr. Blanka Marková
Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita,
Kranichova 8, 710 00 Slezská Ostrava, tel: 731 188 388, blanka.markova@osu.cz
Abstrakt
Kultura je významným faktorem lidské společnosti napomáhající její celkové integraci. Nejen
z toho důvodu je nutné, aby se orgány státní správy a samosprávy kulturou zabývaly. Jejich úlohou je
především vytváření finančních, koncepčních, legislativních a do určité míry i organizačně
institucionálních předpokladů pro participaci občanů na kultuře. Kulturní governance představuje relativně
nový koncept reprezentující inovativní institucionální a finanční zapojení řady aktérů do správy kulturních
institucí a lokálních kulturních programů za účelem posílení kvalit kulturních služeb. Úspěch kulturní
governance závisí především na budování či vytváření strategické koalice mezi širokým spektrem
participujících kulturních aktérů, veřejnou správou a zajištěním stabilních finančních nástrojů. Jednou
z metod propojení aktérů je koncept public-private-partnership (PPP), který bude diskutován na případové
studii projektu výstavby Moravskoslezské vědecké knihovny (MSVK) v sídelním městě
Moravskoslezského kraje, ve statutárním městě Ostravě.
Klíčová slova: governance; kulturní politika; nástroje; Ostrava; knihovna
Úvod
Sociální i ekonomické aspekty kultury jsou předmětem řady zahraničních studií [8, 3, 4]
a odborných článků [1, 5]. Kultura může přispívat k rozvoji kreativity, sociální integraci, zlepšení
image daného místa a posílení jeho konkurenceschopnosti. Pro dosažení těchto cílů by měla
vzniknout kulturní politika, která by definovala nástroje, prostřednictvím kterých lze žádoucích
cílů dosáhnout. Mezi nástroje kulturní politiky patří nástroje institucionální, legislativní, finanční,
nefinanční, marketingové, metodické, společenské aj. [10]. V žádném případě by kulturní politika
neměla mít za cíl kulturu řídit, ale měla by vytvářet dlouhodobě vhodné podmínky pro přirozený
rozvoj umění a kultury a jejich propojení s dalšími rozvojovými oblastmi (vzdělávání, cestovní
ruch, regionální rozvoj atd.).
Vlivem řady ekonomických změn a rostoucí síly globalizace jsou jednotlivé regiony
nuceny využít co nejvíce vlastního rozvojového potenciálu za účelem udržení
konkurenceschopnosti. Tradiční centralizovaná regulace není schopná čelit těmto výzvám,
a proto je hierarchický model vládnutí (government) postupně nahrazován síťovým propojením
[7, s. 169] široké škály jednotlivých aktérů (stakeholderů), kteří se na rozhodovacím procesu
podílejí (governance). Governance prostřednictvím sítí označuje Stoker [12, s. 17] za „nový
proces vládnutí“. O kulturní governance hovoří Moon [6] jako o strategické koalici partnerů,
která se snaží získat politickou podporu pro řadu kulturních programů zahrnujících tradiční
výtvarná a múzická umění, knihovny, muzea, sportovní a rekreační zařízení. Zejména kvůli
omezeným veřejným financím je potřeba hledat finanční zdroje v soukromém sektoru.
Pro iniciaci vazeb mezi veřejným a soukromým sektorem za účelem využití zdrojů a schopností
soukromého sektoru při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb existuje metoda
public-private-partnership (PPP), [2]. Cílem metody PPP je „vystřídání centralistických
netransparentních politických řídících struktur decentralizovanými strukturami“ [9, s. 20],
zvýšení kvality i efektivnosti veřejných služeb včetně výkonu státní správy a urychlení realizace
významných projektů. Požadavek plurality v kultuře a systému governance potvrzuje i UNESCO
[11] ve své zprávě „Our Creative Diversity“, kde podporuje vznik nových kulturních politik
a iniciativ nezávislých na národní agendě.
Materiál a metody
Předložený příspěvek byl sestaven na základě kompilace dostupné odborné literatury,
analýzy existujících strategických rozvojových dokumentů a koncepcí Moravskoslezského kraje
a tiskových zpráv dostupných na webovém portálu kraje nebo ostatních médiích. Téma kultury se
objevuje v šesti strategických dokumentech Moravskoslezského kraje, a to v Regionální Inovační
Strategii Moravskoslezského kraje 2010 – 2016, Programu rozvoje Moravskoslezského kraje na
období 2010-2012, Strategii rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2016, Koncepci
podpory památkové péče v Moravskoslezském kraji, Cestě vpřed (2005, regionální strategie
ekonomického rozvoje Moravskoslezského kraje), Marketingové strategii rozvoje cestovního
ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009–2013. Článek na základě analýzy případové studie
Moravskoslezské vědecké knihovny odpovídá na otázku, jaký je stav kulturní governance
na území Moravskoslezského kraje.
Výsledky a diskuse
Moravskoslezský kraj nedisponuje koncepcí kulturní politiky, jako je tomu u dalších krajů
(např. Olomoucký kraj, Jihomoravský kraj). Kraj je zřizovatelem sedmi institucí z oblasti kultury
- čtyř muzeí, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Těšínského divadla Český Těšín
a Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Hlavním nástrojem kulturní politiky je
spolufinancování aktivit z oblasti kultury a obnovy kulturních památek a památkově chráněných
nemovitostí z rozpočtu kraje prostřednictvím dotačních programů. Jednotlivé dotační programy
jsou vypisovány na jeden rok. Grantová politika nastavena na každoroční udělování grantů dává
prostor fyzickým osobám a institucím, kteří zrealizují jednorázový kulturní projekt/event, který je
sestavený tak, aby primárně vyhovoval požadavkům grantové komise. Takto dochází k podpoře
kulturního rozvoje kraje pouze omezeným způsobem, protože nereaguje na potřeby obyvatel,
ale právě na poptávku grantové politiky. Podpora krajské profesionální kultury je vyjádřena
formou dotací na provozní náklady divadel a symfonického orchestru. Plně hrazena krajem je
služba napomáhající rozvoji zejména malých a neprofesionálních knihoven, regionální funkce
knihoven.
Zmiňovaná Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě je dlouhodobě středem zájmu
veřejné správy, široké veřejnosti i médií. Již 60 let se v Ostravě hovoří o absenci adekvátní
infrastruktury pro uchovávání a výpůjčku knih. Tlak zejména ze strany vedení knihovny je
značný, jelikož knihovna sídlí od roku 1951 v provizorních nevyhovujících prostorech Nové
radnice. Moravskoslezský kraj vyhlásil 30. června 2004 veřejnou soutěž o návrh na zpracování
urbanistického, architektonického, technického a provozního řešení Moravskoslezské vědecké
knihovny. Vítězem soutěže se stal návrh architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře z Brna
se spoluautory Lukrécií Lachmanovou a Janem Kratochvílem, tzv. Černá kostka, která měla stát
vedle budovy krajského úřadu. O vítězi soutěže rozhodla porota složená z členů poroty závislých
a nezávislých na vyhlašovateli. Vedení kraje nejprve se stavbou nesouhlasilo, ale na základě
petice, kterou podepsalo přes čtyři tisíce obyvatel včetně odborníků, svůj názor změnilo.
Dle tiskové zprávy MSK ze dne 21. 5. 2010 schválila vláda České republiky 490 mil. Kč
ze státního rozpočtu, přičemž odhad celkových nákladů činil cca 1,1 miliardy korun.
Na financování stavby se měly podílet kraj, stát (prostřednictvím fondu ISPROFIN) a Evropská
318
unie, ze které kraj získal prostřednictvím strukturálních fondů dotaci 600 miliónů Kč. Kraj
prostřednictví memoranda uzavřel partnerství s VŠB-TU Ostrava, což vedení Moravskoslezské
knihovny akceptovalo. Přímo se stavbou objektu vědecké knihovny souvisí stavba Integrovaného
parkovacího objektu (IPO). IPO by měl zajišťovat parkování pro objekt MSVK, pro sousední
objekt Red House, pro návštěvníky Domu kultury a pro Divadlo Petra Bezruče. Za účelem
zpracování rámcové studie proveditelnosti výstavby IPO uzavřel Moravskoslezský kraj se
Sdružením pro rozvoj Moravskoslezského kraje (zájmové uskupení právnických osob)
„Prohlášení o společném záměru metodou PPP“, přičemž soukromý partner by hradil část financí
objektu IPO. Ministerstvo kultury však 15. 9. 2010 rozhodlo o zrušení státní dotace na výstavbu
Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě nejen kvůli finanční krizi, ale hlavně z důvodu,
že kraj zrušil výběrové řízení na dodavatele. K tomu se vedení Moravskoslezského kraje
vyjádřilo tak, že nové výběrové řízení vypisovat nebude kvůli blížícím se volbám, a že na
výstavbu Černé kostky (a tudíž i IPO) nemá dostatek vlastních finančních prostředků.
„Aby dotace z Evropské unie nepřišla nazmar“ (oficiální stanovisko hejtmana)“, byla částka 600
miliónů Kč vynaložena na zdravotnictví a školství, což schválila Evropská komise. Příprava
a realizace stavby tak byly dočasně pozastaveny. Objevuje se řada dalších, většinou
nekoncepčních řešení, kde a z jakých finančních prostředků knihovnu postavit. Lokalizaci
budovy knihovny považuji za stěžejní z hlediska dostupnosti pro čtenáře a možných
multiplikačních efektů, které může knihovna přinést.
Na území statutárního města Ostravy se nachází více vhodných lokalit, které by
přítomnost knihovny oživila (bývalý brownfield Černá louka v centru města, koksovna v Dolní
oblasti Vítkovic). Kraj obdržel návrhy od dvou developerských firem, které by knihovnu
postavily, provozovaly a kraj by knihovnu postupně splácel. Realizaci výstavby knihovny tedy
více než nedostatek finančních zdrojů brání neschopnost jednotlivých aktérů domluvit se
na koncepčním řešení, které by vedlo k užitku všech zúčastněných stran a zejména obyvatel
Moravskoslezského kraje.

Závěr


Moravskoslezský kraj nedisponuje koncepcí, která by na základě poznání a popisu
stávající skutečnosti stanovovala cíle a nástroje vedoucí k optimalizaci podmínek rozvoje kultury
na území kraje. Hlavním nástrojem kulturní politiky v MSK je finanční podpora a grantová
politika, která je však realizována neefektivně.
Na území Moravskoslezského kraje stále chybí základní infrastruktura pro realizaci
kulturních programů. Projekt stavby Moravskoslezské vědecké knihovny se stal politickým
tématem v kraji, na jeho podporu byla zorganizována petiční akce, čímž občané a odborná
veřejnost deklarovali svůj zájem o kulturní dění v regionu. Vzhledem k ekonomické situaci, tedy
faktu, že centrální vláda odmítla výstavbu knihovny podpořit finančními zdroji ze státního
rozpočtu a kraj přerozdělil dotaci z EU do školství a zdravotnictví, je nutné hledat řešení v rámci
Moravskoslezského regionu. Pokud bude chtít kraj vystavit novou budovu či opravit některý
ze stávajících subjektů, bude nucen namísto striktně regulovaného (byrokratického,
autoritativního) hierarchického modelu řízení přejít spíše k více heterarchickým formám řízení
kultury s důrazem na seberegulaci v rámci partnerství založených na sítích. Vhodným nástrojem
pro iniciaci vazeb mezi aktéry může být metoda PPP, přičemž by došlo k využití zdrojů
a schopností soukromého sektoru při zajištění veřejné infrastruktury. Za účelem výstavby budovy
Moravskoslezské vědecké knihovny je třeba najít vhodného partnera ze soukromého sektoru,
který by částečně pokryl náklady spojené se stavbou, a který by nových prostor knihovny mohl
využívat i pro svoje účely. Širší zapojení aktérů by legitimovalo opakovaně deklarovanou absenci
zmíněného kulturně-vzdělávacího zařízení, které by zcela jistě přispělo k zlepšení image
Moravskoslezského kraje jako regionálního centra vzdělanosti, k posílení jeho
konkurenceschopnosti a spokojenosti místních obyvatel.



Literatura
[1.] EVANS, G. Measure for Measure: Evaluating the Evidence of Culture’s Contribution to
Regeneration. Urban Studies, 2005, roč. 42, č. 5/6, s. 959–983.
[2.] HALL, C. M. Rethinking Collaboration and Partnership: A Public Policy Perspective.
Journal of Sustainable Tourism, 1999, roč. 7, č. 3, s. 274-289.
[3.] Impacts 08 – European Capital of Culture Research Programme Research Initiative.
University of Liverpool and Liverpool John Moores University. 2008 [cit. 10. dubna 2011].
Dostupné na World Wide Web: http://www.liv.ac.uk/impacts08/index.htm
[4.] KEA European Affairs: The Economy of Culture in Europe. Study prepared for the European
Commission. 2006 [cit. 10. dubna 2011]. Dostupné na World Wide Web:
http://www.keanet.eu/ecoculture/studynew.pdf.
[5.] KUNZMANN, K. R. Kultur als Faktor der Stadt- und Regionalentwicklung in Europa.
Informationen zur Rauentwicklung Heft 4/5. Bundesamt für Bauwesen und Raumordnung. 2002,
ISSN 0303-2493.
[6.] MOON, M.J. Cultural governance: A comparative study of three cultural districts.
Administration & Society, 2001, roč. 33, č. 4, s. 432-454.
[7.] OSSENBRÜGGE, J. Wirschaftsgeographie und Governance. Zeitschrift für
Wirtschaftsgeographie, 2003, Heft 3, s. 159-176.
[8.] PALMER, R. European Cities and Capitals of Culture: Part I. Study Prepared for the
European Commission. Brussels: Palmer-Rae Associates, 2004.
[9.] RUMPEL, P. Teritoriální marketing jako koncept územního rozvoje. 1. vydání. Ostravská
univerzita, 2002.178 s. ISBN 80-7042-830-9.
[10.] SMOLÍKOVÁ, M. Management umění. 1. vydání. Vysoká škola uměleckoprůmyslová
v Praze, 2008, 167 s. ISBN 978-80-86863-24-5.
[11.] UNESCO (1996): Our Creative Diversity: Report of the World Commission on Culture and
Development [online]. . [Paris (Francie)]. 1996 [cit. 15. dubna 2011]. Dostupné na World Wide
Web: http://unesdoc.unesco.org/images/0010/001055/105586e.pdf
[12.] STOKER, G. Governance as theory: five propositions. UNESCO. Blackwell
Publishers.1998, s. 17-28, ISSJ 155.
Abstract
Culture is an important factor in human society that supports the overall integration. It is necessary that
state and local governments will deal with culture. Their role is primarily in creation of financial,
legislative and to some extent institutional and organizational preconditions for the participation of
citizens on the culture. Cultural governance is a relatively new concept representing an innovative
institutional and financial involvement of specific units within the administration of cultural institutions
and local cultural programs to enhance the quality of cultural services. The success of cultural governance
depends primarily on the strategic coalition between cultural actors, governments and stable financial
mechanisms. One of the possible approaches is the public-private-partnership (PPP) method which is
discussed on the case study – the Moravian-Silesian Research Library project that is settled in the city
of Ostrava, the centre of Moravian-Silesian Region.

zdroj: http://prf.osu.cz/dokumenty/svk_prf_ou-2011_veda_ma_budoucnost.pdf


Petiční výbor: Martin Strakoš, Antonín Dvořák, Jaroslav Němec

| vizualizace knihovny © Kuba, Pilař architekti, 2009 | webdesign © Jaroslav Němec, 2009 |