Výstavba nové knihovny je nutná

Prchalová, Lea: Výstavba nové knihovny je nutná (ptala se Denisa Telaříkvá), Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko 13. 6. 2009
Ostrava - K největším knihovnám v Česku patří i Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě. Už od roku 1951 je však umístěna v provizorních prostorách ostravské Nové radnice. „Původně se zamýšlelo, že zde knihovna zůstane maximálně deset let. Skutečnost je však taková, že jsme stále v nevyhovujících prostorách, plánovaná výstavba černé kostky, se kterou semělo začít v loňském roce, padla. Je třeba urychleně aktualizovat investiční záměr,“ uvedla ředitelka ostravské vědecké knihovny Lea Prchalová.

* Jak je na tom v současnosti vědecká knihovna?

Nyní máme pět skladů odkud dovážíme literaturu. Museli jsme posunout otvírací dobu, protože i když skladníci vyjíždějí o půl sedmé, tak to prostě nestihnou. Dva sklady máme v obou křídlech radnice, další tři jsou mimo: na Hulvákách, v Přívoze a Mariánských Horách. Kapacitně však knihovně nestačí a už nyní jsme žádali zřizovatele o pomoc při zajišťování dalších skladů. Situace v knihovně je taková, že dochází k neustálému zhoršování služeb čtenářům, i podmínek pro práci zaměstnanců. A jsou i další problémy.

* Můžete být konkrétní?

Například ve volném výběru máme jen pár stovek knih - a to dary z americké ambasády a z německého Goethe-Institutu, zbytek se musí přivážet. Nemůžeme si totiž z kapacitních důvodů dovolit to, co je zcela běžným standardem v jiných knihovnách našeho typu, jako například v Olomouci, Brně, Hradci Králové či v Liberci. Přitom knihy by měly být lidem zpřístupněny volně, aby si je mohli prohlédnout a pak si vybrat. Takže stále vozíme spousty knih sem a tam, protože lidé si mnohdy knihu vyberou z katalogu, nebo přes počítač a poté, když ji přivezeme a oni si pro ni na druhý den přijdou, tak třeba zjistí, že ji vůbec nechtějí. To nás ale stojí peníze. Dalším problémem je i naprosto nevyhovující sociální zařízení pro veřejnost a zaměstnance a nedostatek prostoru při organizaci exkurzí pro studenty. Nemají si ani kde uschovat své věci. A to se na nás chystá další prostorová nepříjemnost. Magistrát města Ostravy totiž plánuje upravit a rozšířit parkoviště. Pro nás to znamená, že přijdeme ještě o účtárnu a pracoviště pro evidenci časopisů, kterých máme 3 700 titulů ročně. Co nevyhovuje fungování krajské knihovny je také elektrická síť. Je to stará budova, nepočítala s takovým technickým zatížením, ani v té době nemohla. Padají nám systémy, kolapsy jsou velmi časté.

* A jak jsou na tom knihy v současných skladech?

Moc dobře ne. Je zde totiž zajištěna opravdu malá větratelnost. Sklepy v pravém křídle nejsou až tak vlhké, ale v levé části radnice je neustále zapnut odvlhčovač a bohužel to není nic platné - skladníci vylívají denně mnoho litrů vody. Je to zcela nevhodné prostředí pro knihy. Také pro zaměstnance je práce ve sklepních skladech náročná, musí pracovat i v předklonu.

* Jak jste se dostala k práci v knihovně?

Stala jsem se knihovnicí pozvolna. Nastoupila jsem zde v roce 1982 po promoci na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské. Vystudovala jsem systémové inženýrství. Tehdy jsem nastoupila do vědecké knihovny na metodické pracoviště. Práce to byla velmi zajímavá, připadala jsem si tak trošku jako za dob Národního obrození. Jezdila jsem například po malých knihovnách a vysvětlovala jsem, k čemu slouží textové automaty a jak se dají využít pro evidenci knižního fondu. Tehdy se ještě pracovalo s děrnými štítky. Z metodického oddělení jsem pak přešla k výzkumu, později zde vzniklo oddělení automatizace, které jsem vedla. No a v roce 1995 byl konkurs na ministerstvu kultury na novou ředitelku knihovny, tehdy jsme totiž ještě byli Státní vědeckou knihovnou. Dosavadní ředitelka odcházela do důchodu. Rozhodla jsem se, že to zkusím.

* Co obnáší práce v knihovně?

Naše činnost je velice různorodá, což se asi obecně moc neví. Kromě nakupování a zpracovávání knih, které pak veřejnosti nabízíme k vypůjčení, jsme i garanti knihovnického mimoškolního celoživotního vzdělávání v kraji. Spolupracujeme zhruba se čtyřmi stovkami knihoven v našem regionu, přičemž poskytujeme poradenskou konzultační činnost pro knihovny ve všech oblastech vztahujících se k našemu oboru.

* Co knihovna nabízí svým čtenářům?

Naše nabídka je široká, máme přes milion knih, časopisů, noviny. Nabízíme veřejnosti také zvukové dokumenty - hudební a jazykové nahrávky, dále elektronické dokumenty. Ojedinělí jsme v kraji tím, že máme k dispozici kompletní sbírku platných technických norem a patenty, které sahají až do doby RakouskaUherska. Z čeho ustupujeme, je fond firemní literatury, protože informace o firmách se dají velice snadno najít na internetu, nechceme proto do nich vkládat zbytečně finanční prostředky. Součástí knihovního fondu jsou také speciální dokumenty pro sluchově a zrakově postižené uživatele knihovny. Nesmím zapomenout na bibliografické služby lidem. Zpracováváme ročně stovky rešerší. Témata jsou různá: ekonomie, technika, životní prostředí, dokonce se nám objevuje hodně rešerší s problematikou lesnictví, ochrany životního prostředí. Dříve jsme je tolik nezpracovávali, tato témata mají vzrůstající tendenci.

* Chystáte v knihovně nějaké novinky?

Novinka posledních let je budování digitální knihovny, aby byly zachovány důležité dokumenty našeho kraje. Dokumenty se digitalizují podle určitých kritérií. Musí být významné pro Moravskoslezský kraj -pro obce, města, mikroregiony. Nejsou to dokumenty jen z našeho fondu, spolupracujeme s muzei, archivy kraje. Digitalizovali jsme například vlastivědné periodikum Těšínsko, začali jsme starými adresáři Ostravy a připraveny máme pro digitalizaci materiály ze Slezského muzea v Opavě. Prioritně se pro digitalizaci také vybírají dokumenty, kterým hrozí poškození, nebo jsou tak významné, že je lepší zpřístupňovat jen digitální kopie. U těchto dokumentů je velmi silná kyselost. Jsou dvě možnosti, jak je zachránit: buď digitalizovat, nebo odkyselovat, což je ale velice pracná technologie. Digitalizace je důležitá, ale i její následné zpřístupnění veřejnosti. Záleží na tom, jestli je podle autorského zákona dílo volné, nebo jestli ještě podléhá licenci. Pokud je vše v pořádku, tak ho můžeme zavěsit na internet a lidé si jej volně mohou číst a pracovat s ním. Pokud není, tak je k dispozici ve studovně.

* A další novinka?

V současnosti pracujeme na tom, že budeme knihovnu převádět na nový automatizovaný systém. Ten starý funguje od roku 1995. Snad to veřejnost moc nepocítí. Od září bychom měli naběhnout na nový systém. Ale říkám to opravdu s rezervou, uvidíme. Velká změna v systému bude v tom, že katalogizační záznamy budou propojeny s plným textem, pokud je k dispozici.

* Ojaké knihy z jakých oborů je mezi čtenáři největší zájem?

Dříve, například v 60. letech, se knihovna zaměřovala především na hutnictví, hornictví a pracovní hygienu. Dnes je trend jiný, frčí knihy z oboru psychologie, sociologie, ekonomiky, lékařství, ale takémanažerské obory. Technika se posunula v zájmu lidí o hodně níže. Knihovna se několik let také specializuje na knihy z oblasti ochrany životního prostředí. Co se týká knih z volnočasových aktivit, tak je největší zájem o kuchařky, rekonstrukce a stavby, nízkoenergetické stavby různého druhu, krby a vytápění, ale také například o astrologii, čarodějnictví, šamanství, knihy s hrami pro předškoláky, kreslení pro děti, životopisy, masáže, chaty a chalupy. Mezi službami, které knihovna nabízí, je největší zájem o půjčování knih a tvorbu rešerší.

* Zmiňovala jste knižní dar ze Spojených států amerických....

Před několika lety jsme si všimli, že ve vědecké knihovně v Brně mají informační koutek, který je vybaven americkou literaturou. Zaujalo nás to. Za velké podpory našeho zřizovatele se nám letos podařilo získat dar z americké ambasády. Obdrželi jsme asi 400 knih, které jsou nyní čtenářům volně k dispozici. Jedná se především o americkou klasiku, pak o úžasné mapy a atlasy (u těch nejdražších knih raději požadujeme po čtenářích vratnou kauci), o encyklopedické věci a odbornou literaturu. Té je ale nejméně.

* Co připravujete pro své čtenáře v budoucnu?

Samozřejmě bychom je nejraději zavedli do nové knihovny. Také se neustále snažíme o zlepšování služeb v provizorním prostoru, který máme k dispozici.


Petiční výbor: Martin Strakoš, Antonín Dvořák, Jaroslav Němec

| vizualizace knihovny © Kuba, Pilař architekti, 2009 | webdesign © Jaroslav Němec, 2009 |