Nemůžeme přece stavět sněhuláka v létě

Palas, Jaroslav: Nemůžeme přece stavět sněhuláka v létě  (ptal se Karban, Pavel), Právo – Severní Morava a Slezsko, 9. 9. 2009

09.09.2009 - Pavel Karban - Severní Morava a Slezsko - str. 12
Nemůžeme přece stavět sněhuláka v létě

HEJTMAN MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE JAROSLAV PALAS (ČSSD) PRÁVU ŘEKL:

V minulém týdnu jste kvůli stavbě Moravskoslezské vědecké knihovny absolvoval jednání na ministerstvu kultury...

Dohodli jsme se, že musíme rychle jednat a připravit stavbu nové, úspornější varianty. Zástupci ministerstva se mě například ptali, v čem je Ostrava a její knihovna významnější a proč by měla stát víc než podobné knihovny v Hradci Králové nebo v Liberci, kde se cena stavby pohybovala od 500 do 700 miliónů korun. Jsem přesvědčen, že kdybychom nechali původní projekt běžet, tak tady máme druhou Karolinu a dnes by tam byla jen vykopaná díra.

Můžete říct, na čem konkrétním jste se dohodli?

Na tom, že ministerstvu urychleně předáme nový investiční záměr, jaká má ta nová budova být, finanční harmonogram akce a předpokládanou finanční účast kraje a státu. Podle ní bychom my dali v letech 2010 až 2014 dohromady 360 miliónů, zatímco stát by první peníze uvolnil až v roce 2011. Celkem bychom ze státního rozpočtu až do konce roku 2014 na stavbu knihovny dostali 490 miliónů.

Mluvíte o nové knihovně, ale co původní projekt? Nedal by se přepracovat tak, aby vyhovoval vašim podmínkám?

Vedli jsme diskusi s architektem Kubou a hledali cesty, jestli nejde původní projekt zefektivnit. Vyplynulo z ní, že by se dalo uspořit asi 100 miliónů, což v zásadě nic neznamená. Musím říct, že pokládám projekt architektů Kuby a Pilaře za kvalitní, ale je nad finanční možnosti kraje. Pokud bych to měl k něčemu přirovnat, tak nemůžeme stavět sněhuláka v létě. Nemáme prostě peníze na tak nákladnou stavbu ani na její provoz. Chápu, že architekti hájí svůj projekt. I mně se líbí, ale nejsme bohužel schopni ho realizovat. Musím ale upozornit také na to, že vinu na předražení projektu nenesou Kuba a Pilař, ale projektanti a všichni, kteří dovolili, že se vyprojektovala stavba, která více než dvaapůlkrát převýšila rozpočtované náklady.

Jak by tedy měla vypadat budoucí vědecká knihovna z vašeho pohledu? Jaké podmínky by měla splňovat? Bude stát na místě, s nímž počítal původní projekt?

Základní zadání bude, že současné provozní náklady 35 miliónů nesmí být překročeny. Musíme být důslední také v tom, že realizace knihovny nepřesáhne maximum 850 miliónů. Co se týká místa, tak počítáme s tím, že i nový projekt umístí knihovnu na ulici 28. října, naproti Domu kultury města Ostravy.

Ale jakým způsobem budete novou podobu knihovny vybírat?

Vyhlásíme novou veřejnou soutěž, která bude transparentní.

 Dokážete už dnes říct časovou posloupnost, kdy by mohla být vyhlášena veřejná soutěž, případně dokdy by měly být zasílány nabídky a zda jste svůj záměr konzultovali s Českou komorou architektů, která proti zrušení původního projektu protestovala?

Přípravu podkladů musíme stihnout v září. V říjnu by měly orgány kraje rozhodnout o novém způsobu realizace a financování stavby. Vyhlášení nové soutěže, návrh, případné zpracování studie stavby necháváme na letošní říjen a listopad. Veřejná zakázka a výběr projektanta stavby budou do června 2010 a ukončení zpracování projektové dokumentace v únoru 2012.

Kdo bude vybírat nejlepší návrh? Budete na to mít externí firmu nebo nějakou odbornou komisi?

Musí to být komise složená z odborníků, kteří takovým věcem rozumějí. Kteří dokážou projekt posoudit z pohledu ekonomického, finančního i estetického. Kdo bude komisi jmenovat, zatím nevím, ale mohu říct, že návrhy budou veřejné.

Součástí původního projektu byla i stavba parkovacího objektu. Váš návrh s ním ale nepočítá...

To je pravda. Bylo by nejlepší, kdyby se podařilo najít privátního investora, který by tento parkovací objekt vzal jako samostatnou investiční akci na sebe, postavil ho a pak ho obhospodařoval. To je jedna cesta k řešení. Pokud se však nikdo takový nenajde, pak musíme jednat s městem a chtít, aby magistrát změnil názor v tom smyslu, aby parkování u knihovny bylo, ale ne v takovém rozsahu, s jakým počítá původní projekt, a ne tři patra do země.

Proti rozhodnutí kraje vznikla i petice na záchranu takzvané černé kostky. Doposud ji podepsalo přes 3300 lidí. Co na jejich argumenty říkáte?

Byl bych rád, kdyby si současnou situaci uvědomili, aby vše posuzovali na základě argumentů. Nechci, aby stavba knihovny byla jen emotivní záležitostí, ale aby si lidé uvědomili, že vedení kraje má nějakou zodpovědnost a že nemůžeme penězi daňových poplatníků plýtvat. Signatáři petice vycházejí z toho, že se jim ta stavba líbí, a proto ji prosazují. Mně se černá kostka taky velice líbí, ale nemůžu ji prosazovat za každou cenu. Nesouhlasím s názory rektorů některých vysokých škol, že knihovnu pro tyto účely nepotřebují, protože vědecká knihovna nemá sloužit jen studentům, ale široké veřejnosti. Nesdílím ani názor, že v době internetu knihovnu nepotřebujeme.


Petiční výbor: Martin Strakoš, Antonín Dvořák, Jaroslav Němec

| vizualizace knihovny © Kuba, Pilař architekti, 2009 | webdesign © Jaroslav Němec, 2009 |