Boj o černou kostku

Navara, Luděk: Boj o černou kostku, MF Dnes 30. 6. 2009
Ostraváci podepisují petici za stavbu knihovny. Tahanice připomíná boj o Kaplického blob v Praze

Je to na první pohled nezvyklý návrh. Černá kostka. Jako by Ostrava neměla dost jiných podobných „začouzených“ a hranatých budov.
Na druhý pohled se však kupodivu mnohým místním lidem začíná takový návrh vědecké knihovny líbit. A to velmi.
Za její postavení dokonce vznikla petice, kterou podepsalo už dva a půl tisíce lidí.
„Ten projekt je naprosto mimořádný,“ říká architekt Zdeněk Fránek, který učí na vysokých technických školách v Ostravě a Liberci. Není přitom s vítěznou dvojicí profesně ani jinak svázán, jednoduše jim fandí.
„Je to prostě skvělá architektura, která mimořádně souvisí s místem a zdejší tradicí železa. Kdo říká, že ne, závidí,“ dodává Fránek.
Jenže v této chvíli to vypadá, že návrh na černou kostku zůstane jen na papíře. Vedení moravskoslezského kraje totiž rozhodlo, že knihovna se stavět nebude. Tedy zatím. A právě toto rozhodnutí tak rozbouřilo ostravské veřejné mínění.

Jak se zrodila kostka Návrh na černou kostku vzešel z dílny brněnských architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře. Ti v roce 2004 vyhráli v soutěži, do níž architekti přihlásili celkem 43 projektů.
„Byl to pro nás velký úspěch, soutěž byla kvalitně zastoupená,“ říká Ladislav Kuba z vítězné architektonické dvojice Kuba – Pilař.
Ostatně i v porotě zasedli renomovaní odborníci. Například Martin Svoboda, ředitel Národní technické knihovny v Praze, která právě nyní získala rovněž novou budovu. Jenže to mělo háček. Tehdejší vedení kraje soutěž původně vůbec nechtělo uspořádat a názor změnilo také až poté, co se za architektonickou soutěž postavila odborná veřejnost. Pozdější vítězství dvojice Kuba – Pilař nejspíš nebylo náhodné. Krátce předtím byla postavena podle jejich návrhu knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, za kterou získali řadu cen: vedle hlavní ceny Grand Prix například i nominaci na Evropskou cenu za architekturu Mies van der Rohe Award 2003.
„Knihovny jsou dnes prestižní stavby a prestižní investice, které se stávají i symbolem soudobé společnosti. Je to vizitka města či státu,“ říká Kuba. Vysvětluje, že černá kostka má záměrně připomínat tradici Ostravy, města hutí a uhlí.
„Je to tradice, které se Ostrava chce spíše zbavit, přesto je však místním lidem ta estetika blízká,“ dodává.

Ostrava knihovnu potřebuje Podle historika umění Martina Strakoše, který je jedním z iniciátorů petice za postavení černé kostky, je pro město tato stavba důležitá. „Ostrava potřebuje jakékoliv kulturní instituce. Knihovna je v provizoriu od padesátých let. Uvědomme si, jak se město změnilo. Máme dvě vysoké školy a takovou instituci potřebují tisíce lidí,“ říká Strakoš. On sám je příjemně překvapen ohlasem, jaký petice vyvolala. Je přesvědčen, že souvisí i se sebevědomím Ostravanů. Brno má novou Zemskou knihovnu, Praha nyní novou Národní technickou knihovnu. „A co má Ostrava? Dlouho se hovoří o výstavbě a dlouho se odkládala,“ stěžuje si.

Vše bylo připraveno Přesto se ještě letos na jaře zdálo, že vše dopadne dobře. Stavba byla dokonale připravena, projekt získal stavební povolení a kupodivu se našly i peníze. Část by uhradil stát, část kraj a zbytek Evropská unie. Celkem by knihovna měla stát 1,2 miliardy korun. Jenže nové vedení kraje projekt na poslední chvíli zastavilo.
„Samozřejmě jsme nic takového nečekali. Je to pro nás takové jedenácté září,“ říká Tomáš Pilař.
Zaskočeni jsou i bývalí představitelé kraje, kteří projekt původně prosadili. „Podporujeme tu stavbu pět let. Zajistili jsme i financování. Není to politický projekt a i opozice pro něj původně hlasovala,“ říká bývalý krajský radní Zbyněk Stanjura (ODS), který byl i v porotě soutěže. Současné vedení kraje však už rozhodlo: „Projekt megalomanské novostavby Moravskoslezské vědecké knihovny bude nahrazen novým, méně nákladným řešením, jehož zahájení se předpokládá do tří let,“ stojí v prohlášení Moravskoslezského kraje. Jeho představitelé knihovnu vícekrát kritizovali s tím, že chtějí ušetřit a část peněz využít na zdravotnictví a školství.
Jenže z oficiálních vyjádření není jasné, jak chce přesně kraj dál postupovat – zda vypíše novou soutěž, nebo stavbu zadá investorovi, který si projekt obstará sám. A přesnější stanovisko náměstka Svatomíra Recmana (KSČM), který má na starosti kulturu, se nepodařilo získat, přestože ho jeho sekretářka původně přislíbila.
„Je to nesmyslné rozhodnutí kraje, které vede k obejití soutěže, jejíž výsledek byl velmi dobrý. Představa, že se může ušetřit, je nereálná, zvlášť pokud by nová stavba byla bez architektonické soutěže. Tyto stavby vycházejí dráž,“ říká tajemník komory architektů Jiří Plos. A varuje před soudními spory.

Jako u blobu?
Tahanice kolem kostky připomínají obdobné spory ohledně stavby knihovny podle Kaplického návrhu v Praze. V obou případech totiž návrh v jisté fázi ztratil politickou podporu. „Naše petice ale není politická, my se musíme naučit jít cestou architektonických soutěží. Myslím, že politikové s tím mají problém obecně,“ říká Strakoš. A připomíná rok 2004, kdy se také uvažovalo o stavbě bez soutěže, přičemž v zastupitelstvu seděla současná opozice. Strakoš věří, že projekt ostravské knihovny nakonec dopadne lépe než ten Kaplického v Praze. „Budeme pokračovat, je v zájmu všech, aby se politikové za projekt postavili,“ říká.

***

„Knihovny jsou prestižní stavby, které se stávají i symbolem soudobé společnosti.“ Ladislav Kuba


Petiční výbor: Martin Strakoš, Antonín Dvořák, Jaroslav Němec

| vizualizace knihovny © Kuba, Pilař architekti, 2009 | webdesign © Jaroslav Němec, 2009 |