Černá kostka v Ostravě: bude, či nebude?

Petr Bidzinski, Černá kostka v Ostravě: bude, či nebude?, 5+2 dny, Ostravsko, 6. 9. 2012
Černá kostka v Ostravě: bude, či nebude?


Kdyby žil proslulý dramatik William Shakespeare ve 21. století v Ostravě, asi by se s Hamletem neptal „Být, či nebýt?", ale spíše „Bude, či nebude?". A měl by na mysli ostravskou Černou kostku.

Ostrava | Ačkoliv veřejná architektonická soutěž na novostavbu krajské vědecké knihovny se uskutečnila už v roce 2004, vítězný projekt Černé kostky, který navrhli architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař, se stále nepodařilo zrealizovat. Chybí peníze i podpora kraje.

„Nejsem přesvědčen o tom, že Ostrava nutně potřebuje Černou kostku," konstatuje v současné době hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas. 

A to i přesto, že jeho politická strana, ČSSD, veřejně prohlašovala v předvolební kampani v roce 2008, že výstavbu Černé kostky maximálně podpoří. Nicméně nejprve se původní návrh zdál megalomanský a finančně příliš nákladný a následně její úspornější verze definitivně ztroskotala na tom, že vláda v roce 2010 zrušila přislíbenou státní dotaci kraji.

Nedůstojnost a beznaděj

Knihovna tedy nadále doslova živoří ve stísněných podmínkách v pravém a levém křídle Nové radnice. Přitom využívá místnosti v přízemí a suterénu, které se potýkají s vlhkem, plísní, či poruchami rozvodů elektřiny. Navíc při každém prudším lijáku hrozí, že dovnitř nateče voda a knihy vyplaví.

I tyto skutečnosti mají za následek, že kapacitní důvody nedovolí, aby se veškerý knižní fond nacházel na jednom místě, takže při některých výpůjčkách musí čtenář na knihu čekat až do druhého dne. Běžného komfortu v podobě občerstvení se příchozí také nedočká. V celém objektu totiž lidem slouží pouze jeden jediný automat s kávou a jeho zásoby jsou velmi omezené.
Současné vedení kraje už výstavbu Černé kostky, která měla stát naproti Domu kultury města Ostravy, odpískalo. Rozhodně se nedá tvrdit, že by o její vznik vehementně usilovalo. „Vedení kraje určitě neudělalo pro stavbu knihovny maximum. Maximum udělalo jedině pro převedení 600 milionů korun z dotace Evropské unie do jiných oblastí, což se mu nakonec podařilo. Nevypsalo ani novou soutěž na dodavatele stavby a nezjistilo ani aktuální cenu stavby," myslí si Jaroslav Němec z občanské iniciativy za výstavbu Černé kostky.

Zároveň poukazuje na to, že 600 milionová dotace byla získána na novostavbu vědecké knihovny, ale nakonec ji představitelé MSK přesměrovali do školství a zdravotnictví.

Řeči se vedou...

Odpůrci Černé kostky po-važují za jeden z hlavních důvodů, proč stavbu nezahájit, výši provozních nákladů. „Kraj si nemůže dovolit knihovnu, kde je každoročně potřeba 100 milionů korun na její provoz," tvrdí Palaš. Němec s tímto názorem nesouhlasí. „Náklady současné knihovny v provizoriu z roku 1951 jsou dle výroční zprávy z roku 2011 přibližně 38 milionů korun. Studie Černé kostky uvádí provozní náklady 77,5 milionů korun, a to včetně parkovacího domu, který se měl v blízkosti nacházet," argumentuje.

Průběžně také v médiích problesknou informace, že by se vědecká knihovna přemístila do Dolní oblasti Vítkovic. „Za sebe mohu říci, že kumulaci veřejných institucí do soukromého projektu nepodporuji. Navíc by tato Na petici za stavbu nové Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě stále přibývají podpisy. Vítězný návrh Černé kostky už podpořily více než čtyři tisíce signatářů.
stavba nevznikla podle výsledku architektonické soutěže. Tu považuji pro veřejné stavby za standard," odmítá i tuto variantu Němec.

Nicméně tento projekt momentálně na žádných reálných základech nestojí. Zatím se jedná pouze o spekulace. Z dostupných informací totiž vyplývá, že dosud si žádný zástupce společnosti Vítkovice, jež Dolní oblast spravuje, nevyžádal podklady pro přípravu takového projektu, který by vycházel vstříc požadavkům knihovníků.

„Dolní Vítkovice nabídly kraji možnost umístit knihovnu v objektech Dolní oblasti Vítkovic. Nicméně kraj by rád měl knihovnu na místě, kde se původně plánovala. I kdyby to nebyla Černá kostka," říká i přesto tisková mluvčí této společnosti Eva Kijonková.

Poněkud nepřesvědčivou komunikaci mezi oběma subjekty dokazuje také následující komentář. „Nyní jsme ve fázi, kdy připravujeme pro naše nástupce možnosti dalšího řešení. Jednou z eventualit je Dolní oblast Vítkovic," vyjadřuje se na toto téma současný hejtman s odkazem na blížící se krajské volby.

Co bude dál?

Každopádně Palas se nově přiklání ještě k jednomu východisku z této patové situace: „Možná by bylo vhodnější postavit nebo zrekonstruovat víceúčelovou stavbu, která bude jednak splňovat současná kriteria moderní knihovny a současně by mohla být využívána pro daleko širší kulturní vyžití našich občanů, jako je galerie a koncertní sál. Myslím si, zeje to dobrá cesta," dodává hejtman.

Jaroslav Němec však nad zmíněným hejtmanovým návrhem kroutí hlavou. „Černá kostka měla být využívána nejen jako knihovna, ale i jako místo setkávání, kavárna, galerie a podobně Zmínit můžu í parkovací dům, který měl sloužit pro širokou veřejnost. Dá se tedy říci, že Černá kostka svým způsobem víceúčelovou stavbou je," uzavírá Němec.

Dosavadní aktivity k výstavbě Černé kostky nevedly. Zda se to někdy změní, ukáže budoucnost.


Petiční výbor: Martin Strakoš, Antonín Dvořák, Jaroslav Němec

| vizualizace knihovny © Kuba, Pilař architekti, 2009 | webdesign © Jaroslav Němec, 2009 |